Rada Evropské unie očekává, že po žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obdrží v nejbližších dnech i od Gruzie a Moldavska žádosti o uznání za kandidáty na členství v EU. Informuje o tom bruselský zpravodaj TASR.
Tisková agentura Belga ve čtvrtek uvedla, že Rada EU (členské státy) tuto možnost očekává, což agentuře potvrdil nejmenovaný diplomatický zdroj z prostředí EU.
Mezitím tisková agentura AFP přinesla zprávu, že Gruzie ve čtvrtek oficiálně požádala o členství v EU. Oznámil to dnes gruzínský premiér Irákli Garibašvili.
Gruzie, Moldavsko a ani Ukrajina se v současnosti nepovažují za kandidáty nebo potenciální kandidáty na členství v EU, spolu s Ukrajinou však byli nejaktivnějšími partnery Unie v rámci programu Východní partnerství, kam ještě patří Arménie a Ázerbájdžán.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na otázku, jak vnímá proevropské šance uvedených tří zemí, uvedla, že není ve prospěch zrychleného řízení o udělování členství, což není zakotveno ani ve Smlouvě o fingování EU.
Zopakovala však, že podle jejího názoru občané Ukrajiny, „kteří svými životy brání naše hodnoty“, patří do evropské rodiny. Připomněla také, že EU a Ukrajina již mají rozsáhlou spolupráci prostřednictvím dohody o přidružení, a ujistila o svém úmyslu pokračovat ve sbližování mezi oběma stranami.
„Dopis zaslaný prezidentem Zelenským spustil proces, o kterém se bude diskutovat s členskými státy, ale naší bezprostřední prioritou je zastavit tuto válku,“ zdůraznila von der Leyenová.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell přinesl ve čtvrtek podobný odkaz do Moldavska, které navštívil v doprovodu eurokomisaře pro politiku sousedství a rozšiřování Olivera Várhelyiho. „Pevně věříme, že Moldavsko patří do evropské rodiny. Budeme nadále intenzivně spolupracovat na základě naší asociační dohody,“ vysvětlil Borrell na společné tiskové konferenci s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou.
Podle nejmenovaného evropského diplomata, kterého cituje Belga, by o hypotetickém zrychleném postupu přijímání nových členů měli diskutovat šéfové států a vlád sedmadvacetičlenné EU. Nejblíže se premiéři a prezidenti členských zemí sejdou příští čtvrtek (10. 3.) v Paříži na neformálním summitu, který připravilo francouzské předsednictví v Radě EU. „Některé členské státy jsou dost opatrné, jiné zase chtějí, abychom ten proces urychlili. To, co se děje na Ukrajině, vytváří nové parametry,“ popsal situaci nejmenovaný diplomat.
Belgický premiér Alexander De Croo v úterý v souvislosti se žádostí Ukrajiny o vstup do EU zdůraznil, že vstup kterékoli země do Unie je z hlediska očekávaných reforem dlouhým a náročným procesem. Zároveň však upřesnil, že ruku, kterou EU podá Ukrajině, lze vnímat prostřednictvím „jiné formy partnerství“, kterou bude možné mnohem rychleji zavést do praxe.
