Válka je jedna z nejstresujících událostí, jaké člověk může zažít. Když pro ni musí utíkat z domova, je o to strašnější, protože se mu rozpadá celý život. Zranitelní jsou stejně dospělí i děti a jejich přežívání na útěku je velmi náročné fyzicky i psychicky.
Psychoterapeutka JANA RAČKOVÁ VYSKOČIL vysvětluje, jak aktuální krizovou situaci přežívají lidé prchající z Ukrajiny, zda je obtížné pro člověka narychlo se adaptovat na nové prostředí, i proč je nutná rychlá psychologická pomoc pro válečné uprchlíky.
Co se děje v člověku, který utíká před válkou?
Slova jsou příliš málo na to, aby obsáhla naprosto vše, co člověk prožívá. Když se děje něco takového jako válka, člověk ztrácí pocit bezpečí a představu, že svět je bezpečné místo.
Jedná se o naivní pravdy, které v sobě máme všichni a drží nás v pohodě. Ve válce se však toto všechno hroutí. Jistoty, které si člověk buduje, se najednou rozpadnou a přestanou existovat. A to je velmi náročné na přežití.
Dalo by se to popsat jako šok?
Určitě. Je to opravdu velký šok, i proto některým lidem, kteří unikají před nebezpečím, pocitově možná ještě nedochází, co se vlastně děje. Pokud si najdou místo, kde budou moci zůstat na delší období, tehdy tyto pocity přijdou a všechno se jim začne v hlavě přehrávat. Tehdy může nastat ještě náročnější období.
Je útěk před válkou jeden z nejstresujících zážitků, které člověk může zažít?
Určitě. Je to nepředstavitelné. Všechno, co dosud existovalo, se rozpadá, a člověk musí začít fungovat nově, od nuly. Je to strašně velký zásah pro tělo, psychiku a celého člověka, ale také pro rodinu a národ.