Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na které mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory.
Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Slovensko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory na podporu zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států.
Přidalo se také Lucembursko
Rakousko v reakci na rozhodnutí EK v následujících týdnech podá u Soudního dvora Evropské unie proti rozhodnutí Evropské komise žalobu. Uvedla to rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí i Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.
Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050.
„Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem k dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance na podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobující větší škody,“ řekla dnes eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle které se v EU zhruba 15 procent energie stále vyrábí z uhlí.
Státy neomezují
Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku už nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však za to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených už začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence.
